Červen 2007

Poslední den

29. června 2007 v 14:29 ňáký psaní apod..
Pátek,29.června 07. Poslední den nejen naší deváté cé na základce jakožto žáků této školy.Včera sme měli loučení.Vzpomínky,slzy,bolest.Myslim,že se to fak povedlo,teda aspoň my sme si to "užili".Dneska sme dostávali vysvědčení-naše poslední tady.Večer máme rozlučák na vápně,nejspíš navštívíme i Roháč.Zlejem se jag dogy,pobrečíme,ale hlavně bude to asi neposled,co budem tagle fšeci spolem,teda krom Radima..Kurva já ty lidi mam tag ráda,budou mi šíleně chybět a učitelé taky.Somr asi nejvíc.

Nebe bez mraků

27. června 2007 v 20:03 ňáký psaní apod..
"Chybělas mi.":probudil ji a políbil ji na tvář.
Oči neměla pořádně otevřené,ale dalo se všimnout nechápajícího výrazu.
Z ničeho nic jí po tváři stékala slza.
"Co tady děláš?":konečně se ozvala.
Jen na ni stále upřeně koukal.Hleděl do jejích očí,připomínajících nebe bez mraků.
Nic víc,to stačilo.Věděla (to).Věděl (to).
Tag gde teda celou tu dobu byli?
Ne,teď to nechtěla řešit,asi ani on ne.Byli spolu,teď a tady a tag to chtěli.
Slunce zrovna vycházelo a přinášelou s sebou nový den a tag jag to slunce přinášelo nový den,měla i ona pocit,že s příchodem Pavla přišlo něco nového.Doufala.

What´s up?

25. června 2007 v 20:57 ňáký psaní apod..
Dnešek je jeden z těch dnů,který mi připomínaj dřívějšek a vlastně je takovej-takovej,jako ty starý,špatný dny,nebo se tag alespoň zatím tváří..A ta zkurveně pěkná písnička jede furt dokola,ona je tag..nevim,snad chytlavá,smutná..Prostě je..Co se to ale zas děje? Děje se něco,jasně,že io..Odcházim ze základky,ale myslím,že už se po tom fšem asi aspoň trochu znám-teda aspoň myslim,a řekla bych,že tohle neni to,co mě teď něgde uvnitř užírá.Asi tag dva předešlé víkendy sem po celkem dlouhý době udělala,to co dřív mockrát.Nechci žít ten váš zasranei život,nemam to ráda..Přečtěte si O lidskou identitu,teda ne že bych já jí celou četla..stačí jen něco..Správně vybrat.Tam to je..Má pravdu.Proč je mi teď tag zatraceně zkurveně?!Teď si to fak uvědomuji,že za poslední dobu sem se zatraceně změnila,bo nevim,esi to mam nazvat jako změnu..nevim,seru na to..Czhe,teď sem se vyrušila od psaní tohodle článku a už nemám náladu to rozepsat..

Exit Garden

24. června 2007 v 18:37 ňáký psaní apod..
M.:Jako tady by sme jí odkejvali i 3.světovou.
V pátek měl být v Domaníně koncík,jenomže " úžasný" pan Šírek,majitel hospody,ho zrušil.A vzhledem k tomu,že už sme s Bárou(Sem těhotná a sem panna,co mám dělat?) měly domluvené spaní u ní na chatce,sme toho museli využít.Tagže se uskutečnila akce,kterou sme nazvali Exit Garden,název vypovídá o všem.Z oné chatky sme tag po desáte zdrhli do Třebáně,gde sme se na přístavu sešly s klukama.Tam sme maličko popili a vyrazili sme na obhlídku městem.Dorazili sme k Roháči,tam sme bezcílně posedávali a popíjeli,navštívili sme také v noci zavřený park (J.: S Prahou do Venci ) a pag z5 před Roháč.(Já: Soudruhu,kam to močíte?-V.: Na záchod!) Nebudu to prodlužovat,prostě..( V.: Na takový vejry,jako sem já,se nezaostýchá-co to je? ) (J.:Venca je hroznej džentleman(Bára právě přelítla přes kapotu auta) )Měla sem trochu upito a má celovečerní chuť se zkouřit se vyplnila.Jenomže,kombinace vodky s džusem a skéra se neukázala jako zrovna vydařená.S mým bývalím( ty neumíš rapovat,ty di pryč!) sem odešla někamsi dál na lavičku,.....tádatádatáda...a zimou se třesící(byla sem jen f kraťasech,cca po 2.ráno) sem se dvakrát vyzvracela za lavičku.Velice romantické,ale onen mladý muž,proč ho jmenovat:) to tam se mnou vydržel,sám v podnapilosti,a nakonec sme odkráčeli z5.Plus mínus ve 3 sme dorazalily,bo se aspoň přiblížily k chatce.Squelá action.

9.C

21. června 2007 v 20:43 ňáký psaní apod..
Nakonec sem se přeci jen rozhodla napsat sem článek věnovanej naší třídě.Je to hezkej pocit,dyž eště aspoň poslední týden a pár dnů můžu říkat naší třídě a neni tam to jediný slůvko,který ale absolutně mění situaci-bývalé třídě.Co si budem nalhávat,neměli jsme zrovna dvakrát přátelské začátky,ale divte se..Do šestky jsme se dostali jako dvě spojené třídy,což bylo dost vidět.
Prožili jsme spolu spoustu chvílí,zážitků.A aby taky ne,vždyť já s některými z Vás se každý den potkávám už devět let,se zbytkem čtyři roky.Ať jsou mezi námi lidi,který mě něgdy štvou,nemusim je,tag po takové době Vám i tyhle osůbky chybět budou.Budou Vám chybět ty jejich žvásty za kterých bych je kolikrát ráda přerazila a teď,nejradši bych čas vrátila zpět a tyhle jejich žvásty poslouchala dál.Mam Vás fšecky moc ráda lidi!A nigdy nezapomenu,tag ani Vy ne!Jag už sem psala do své slohové práce,šak vy vyvolení víte,tyhle časy nám nigdo nevrátí.A já bych tu teď mohla popsat kopici stran plnou svých pocitů,vzpomínek,apod.ale neudělám to.
Jen chci říct,budete mi chybět devátá cé,mam Vás ráda,igdyž mě serete:). Tenhle článek patří Tobě :Martine,Lucko,Calú,Matěji,Míro,Leno,Nelo,Terko,Viťo,Máco,Radime,Andreo,Jířo,
Vojto,Tomáši,Honzo,Véro,Hangáre,Michale,Libuško,Dejve,Peťo,Fando a Májo.

drugs kill

20. června 2007 v 18:39

Pro tebe

20. června 2007 v 16:59 ňáký psaní apod..
Možná,že tenhle článek nezmění tvý rozhodnutí,ale je to jediný,co v tuhle chvíli a naší vzdálenosti můžu udělat..Jen slova,ale věř,že jsou pravdivý a tag jag to cítim..Vim,bo alepsoň tušim,jag se cítíš a že tvoje mylšlenky,pocity,co ti teď rotujou v hlavě ti nenabízí a zrovna nepředhazujou naději na nějakou lepší budoucnost..Ale ze své zkušenosti vím,že vše se může v jedné vteřině změnit,pravda,jag k lepšímu,tag nadruhou stranu i k horšímu..Doufám,že budeš a máš v sobě tu sílu a tuhle hnusnou část,igdyž vím,že u tebe hodně dlouhou,překousneš a projdeš jí,igdyž s menšími i většími šrámy jag na duši,tag na tělě.Asi nejsem ten pravý člověk na jakési kázeňské žvásty,rady apod.,ale prosím tě drž se a snaž se v sobě najít víru,víru v lepší zítřky a naději..Je tu spousta lidí,kterým bys svým činem ublížil a kteří tě mají rádi a postrádali by tě. Mám tě strašně moc ráda! A hodně mě mrzí,co se stebou teď,teda vlastně nejenom teď dějě,je mi líto,že nevím jag ti pomoct,protože tys mi v minulosti dokázal pomoct.Zůstaň tu se mnou prosím..

Adolf

17. června 2007 v 22:16 ňáký psaní apod..
Dnes má svátek Adolf.

GOM Luxus

17. června 2007 v 18:14 ňáký psaní apod..
Neztrácej hlavu,fšechno se zpraví..Tag aspoň chvíli věř,igdyž nejsme ti praví..Žiletek ubývá,neřezej do sebe..Vim,že sem sráč..snad mě to baví..Fajn,vim,neni to snadný..

ever and never

17. června 2007 v 17:53 ňáký psaní apod..
A fšechno bylo jiný,fšechno jakoby bylo nic.Cigareta dohořívala,možná rychleji,možná pomaleji,než tenhle život.Protože člověk nigdy neví.ever and never

Naposled mě polib,než odejdeš

17. června 2007 v 17:26 Básničky
Naposled mě polib,než odejdeš
jak v tvém náručí budu v hrobě
Naposled mě polib,než odejdeš
já chtěla patřit tobě
Naposled mě polib,než odejdeš
ať můžu jít v klidu spát
Naposled mě polib,než odejdeš
jag ruká tvá na mé tváři,mě nůž bude hřát
Naposled mě polib,než odejdeš
a neboi se,já sem klidná
Naposled mě polib,než odejdeš
zbytek udělá má ruka vlídná

Riders on the storm ll.

17. června 2007 v 17:20 ňáký psaní apod..
"Jéé,co tu děláš?": vykřikla z okna.
"Dlouho se tě neviděl,tag sem po tobě zas zatoužil":pousmál se.
"Tag počkej,jen si vezmu pár věcí a letim za tebou"
"Oka" stihl křiknout,než Martina zavřela okno.
A teď už si to kráčeli směr park,oba úsměv na tváři a zabraní do rozhovoru.Aby taky ne,je to dobrý měsíc,co se neviděli.
Usedali na trávu,gdyž Martina povídá:"ty bastarde,jag to,žes nedal ani vědět,gdy dorazíš?"
"Víš,že ani nevim,možná abych tě překvapil"
Chvilku na sebe upřeně hleděli.
"Hei Ondro,nezahulíme si?"
"Aspoň žílu" dodala.
"Áá ženská,no co mam s tebou dělat" :snažil se zprvu skrýt svou chuť.
Než to Martina smotla stačil jí Ondra stručně povyprávět pár zážitků a jagmile bylo f ovzduší cítit pálo,Martina už byla taky rádně rozjetá.A tag po té dobré náladě,výřečnosti,slovo dalo slovo a oba zjistili,že to,co jim vlastně celou tu dobu chybělo,byli oni sami sobě.

Riders on the storm

11. června 2007 v 17:54 ňáký psaní apod..
Zatím asi l. díl,uvidim,esi budu chtít dát sem další část,esi jí upravim teda.
Ležela s mobilem v ruce,v uších jí právě zněly The Doors-Riders on the storm,gdyž ucítila mírné vybrace.Přišla zpráva: Vzpomínáš,jag sme se poprvé viděli?! Šla si podél ulice,tvoje těžké boty zavěšené přes bágl a úpe f klidu,jakoby právě na silnici,tebe a fše kolem nedopadaly tisíce kapek.. Gdyž sms dočetla,připadalo jí to fšechno jako jeden velkei kýč(A nebyl to snad?Riders on the storm,jejich první setkání) Ale jí se ten kýč vlastně líbil,teď to tag chtěla,tag proč to měnit? Odepsala.Eště několikrát se na displeji objevila obálka,gdyž f tom se po pokoji počal rozléhat jakýsi zvuk.Pohled směrem k oknu.A to už si fšimla dopadajících kamínků na okenní tabuly.Vyhlédla z okna znuděným pohledem,jež se náhle proměnil v radostný až užaslý.

madness

11. června 2007 v 17:39 ňáký psaní apod..
Nechoď já tě miluju..já ne fak io..ale to nebolí,gdyž ona tag krásně teče,ona už dlouho netekla..a mami,proč to dělám..ježiš promiň,já sem mimo..já pila,já vim,ale to už i předtim sem byla..nevim hele mám dojezdy-ne teda,spíš asi flashbacky..ahoi,už asi končim..co to sakra dělám?

Zvonek

4. června 2007 v 21:54 ňáký psaní apod..
Uslyšela zvonek.
-No..Ahoi:pozdravila ne zrovna s nadšením
-Ahoi..(chvíli stáli nečinně mezi dveřma)
-Nepudeš dál?
-Io,jasně..
-Dáš si něco?(zeptala se ze zdvořilosti)
-Zatim ne,ale děkuju.
-Tag..
-Tag gde začneme..?
-No,a myslíš,že je eště vůbec co řešit?
-Já..no..Pavlo,víš..já..
-No?
-Prostě pro mě to eště pořád nezkončilo:vyhrlkl a vypadal,že se mu ulevilo.
-(ironicky se pousmála) A co chceš,abych ti na to jako odpověděla?Co si představuješ,že ti skočim kolem krku?
-Já..omlouvám se,vim,že sem ti ublížil!
-Jasně,jako pokáždé si to uvědomuješ,ale jako pokaždé se to opakuje!
-Nechci se na nic vymlouvat,tentokrát sem to opravdu posral a vim,že už sem dostal až moc šancí..
-Io jasně(přerušila ho Pavla),fšechno víš a fšechno je pro tebe tag snadný..Ale věř mi,že teď už to tag nebude..
-Jen sem ti to chtěl říct a nečekám žádnei úspěch,ale chci,abys věděla,že tě miluji a..no prostě,že budu čekat..
-No.Co ti na to říct..(ač hrála Pavla chladnou,uvnitř jako by se měla každou vteřinu rozletět na milión kusů)
-Tag já už asi pudu:ozval se Honza.
-Io,to bude asi nejlepší.-Tag,..tag ahoi.-Ahoi:řekla rázně a div mu nezabouchla nos do dveří.
Rozplakala se.V tu chvíli se nenáviděla,nenáviděla jeho,sebe a vůbec celei tenhle svět.Nenáviděla a přitom milovala.Milovala (ho) tag,že sotva co zmizel za těmi dveřmi,věděla,že mu odpustí.Najednou si fšimla dopisu,pečlivě uloženého v obálce,co ležel na stole.Opatrně ho otevřela..Se fší soustředěností ho četla a její slzy dopadaly na ten kus papíru,který pro ni najednou znamenal budoucnost.Budoucnost,kterou,jag si teď nastálo ujasnila,chtěla strávit s Honzou.Prudkým pohybem se zvedla,obula boty a vylítla z bytu jako pták,kterému ste právě dali volnost.Dobře věděla kam jít.
Uslyšel zvonek.Pomalu se zvedal a otráveně došel otevřít.Ale než-li se stačil vzpamatovat,ucítil její vůni a vlasy,které ho pokaždé šimraly na krku,jag sou zase tag nebezpečně blízko,vlastně úplně nejblíže jag mohly.Drželi se v pevném obětí,jako by se shledali po letech,jako by se už nigdy nechtěli od sebe rozdělit..