Prselo.Jindy ji kapky stekajici po tvari a smacejici vlasy a saty nevadily,ovsem dnes jela autem,chvatala.Zacinala byt mirne nervni,kdyz pred ni auto cervene barvy jelo stale tak pomalu.Chvatala.To uz ale nechala zakony tytam a se vsi vervou dupla na plyn,cervene auto ya ni,frcela si to po silnici.Chvatala.Kapky jako dive narazely na predni sklo a sterace se s nimi snazily poprat.Koukla na hodinky.Mela jeste cas.Auto se riti dal. Bey pochyby mela rada rychlou jizdu a adrenalin,ale to byl spis jakysi pocit,co ji hnal ku predu.Chvatala.Chvatala,ale nemusela.Jindy tak klidna.
Probudila se a vsude kolem bilo.Poradne otevrela oci,aby zjistila jestli se ji to nezda.Nemocnice.Ano,lezela na nejakem nemocnicnim luzku.Pomalu yacala vnimat okoli,ktere ale zelo prazdnotou.Byla sama v pokoji,lezela v posteli,vsude bilo.Dostala strach.V hlave ji prolitly vzpominky jako strela.Ano,jela v aute.Snad chvatala.Tma.Zazvonila na sestru.Ta,jakoby uz byla za dvermi,se v mziku objevila v pokoji i s doktorem.Diky bohu.Byla zdrava.Nekolik slz skaplo na polstar a na tvari ji zase vyskocil usmev.Prezila.Prezila bez dozivotnich nasledku.To,ze ji sebrali ridicak ji ted opravdu netrapilo.
Konecne.Stala ve dverich. "Moniko!": vyhrkla,vytryskly ji slzy a bezela ji obejmout. " Cos to sakra vyvadela?" Tiskla ji,jakoby to bylo naposled."Ja..vis,chtela sem.." "Prosim,ted nic nevysvetluj": A prilozila ji ukazovacek na rty..
Vojta | 22. července 2007 v 1:00 |
so much for my happyending