Květen 2008

Na začátek čekej na konci..

13. května 2008 v 20:14 ňáký psaní apod..
Téměř neslyšně se otevřely dveře. Doufala,že přijde.Lehce ji pohladil po ruce,ona jeho pohyb neopětovala,nemohla. "Ahoi" :pozdravil roztřeseným hlasem a políbil ji na čelo. "Ahoi": odvětila a pokusila se o úsměv. Už už otvíral ústa, nakonec z nich však vyšel jen jakýsi sten. Hleděla mu do očí s bolestným výrazem. Víc nebyla schopna. Nastálá situace jakoby z pokoje vysála poslední zbytek světla. Značně se jí přitížilo, nic mu ale neřekla. Přemýšlel co říct. Nechtěl jí ničím připomenout její nynější situaci, měl však pocit, že právě teď musí být vše mezi nimi vyřešeno. Ale jak jen začít. Vytrhla ho ze zamyšlení: "Neříkala jsem to, slabí jedinci nemají nárok na přežití." :pronesla a nevšímala si jeho nesouhlasu. Něžně ji pohladil po ruce na kterou jí teď zkanula slza. "A pak že velký kluci nepláčou":podotkla,ale to už její oči byly též zalité. "Je mi to všechno strašně líto, omlouvám se..Já měl jsem.." "Drž hubu!":dostala ze sebe mezi těžkým rytmem dechu, usmála se,tváře zmáčené slzami. Klekl si na zem a cosi vytáhl z kapsy. Chytl ji za ruku a upřeně pohlédl do očí. "Vezmeš si mě?" Teď se jí z očí rozléval snad celý oceán. Měl pocit, že na její odpověď čeká věčnost. Jakoby z dálky slyšela svůj hlas říct ano..